HISTAMINOVÁ INTOLERANCE V SOUVISLOSTECH
aneb když se tělo neumí zbavit histaminu
Histaminová intolerance. Dvě slova, která dnes zní z úst lékařů čím dál častěji. Dotyčnému pacientovi je většinou doporučena striktní dieta a vyvolán pocit doživotní diagnózy. Pokud je ale vaším cílem chápat tělo a především vaše zdraví více komplexně, pak je dobré hned na začátek zmínit, že je dnes velmi dobře známá souvislost mezi histaminovou intolerancí a střevy – respektive jejich zdravím a správným fungováním. S histaminovou intolerancí neboli určitou netolerancí těla na potraviny s vysokým obsahem histaminu se setkávám u svých klientů se střevními potížemi (např. SIBO či IBS) nebo autoimunitními potížemi vlastně každý týden a kdybych měla vypíchnout jednu věc, pak by to bylo to že každý s diagnózou histaminové intolerance má úplně jiný průběh, reakce na potraviny, jiné příznaky a především příčiny, které mohou být někdy zakopané opravdu hluboko.
Většina osob s histaminovou intolerancí ji bere jako verdikt a primární příčinu jejich problémů a není jim správně vysvětleno, že je to až sekundární reakce těla na něco, co se v organismu děje nebo co nefunguje tak, jak by mělo. Přiznávám, že někdy je to opravdu solidní detektivka, ale zdraví za tu práci stojí, nemyslíte? Doživotní potlačování příznaků antihistaminiky nebo neustálá eliminace potravin vás bude jen hlouběji bořit do dalších nepříjemných zdravotních potíží a výrazně narušovat fungování trávicí soustavy a imunitního systému. Protože jestli někdo potřebuje opravdu notnou dávku živin, je to právě náš imunitní systém.
Článků o histaminové intoleranci se píše hodně. Na internetu jich najdete mraky. Častokrát se bohužel víceméně kopírují mezi sebou. Chybí jim komplexnost a pochopení souvislostí. V těle se totiž věci nekazí jen tak pro nic za nic. Jelikož mě vždy fascinovalo komplexní fungování těla a hledání skrytých příčin právě proto, abych byla schopná lépe pomáhat svým klientům, rozhodla jsem se tématu histaminové intolerance nyní věnovat 3 články, kde si postupně vše důležité vysvětlíme pěkně krok za krokem.
V prvním článku o histaminu se budu věnovat těm odbornějším poznatkům o histaminové intoleranci, a to především velmi důležitým enzymům, které histamin pomáhají v těle odbourávat a jejichž správná funkce je v této problematice stěžejní. V dalších článcích se budu více věnovat souvislostem mezi infekcemi střev, syndromem dráždivého tračníku, přemnožením bakterií tenkého střeva (SIBO), zánětlivým onemocněním střev a expozicí plísním/mykotoxinům, které nadbytečnou tvorbu histaminu přímo způsobují nebo k ní významně přispívají a dají se také velmi dobře diagnostikovat.
A nakonec do třetice, jako milovník přírodních pomocníků a bylin, chystám z této série o histaminu článek na téma byliny a živiny na podporu těla při nadbytečné tvorbě histaminu a pro stabilizaci tzv. žírných buněk. Než se ale vrhneme na to, jak snižovat histamin suplementy a bylinkami, pojďme se podívat na základní mechanismy našeho těla, skrze které se histaminu zbavuje. Pokud totiž tyto mechanismy nefungují, pak jakákoliv suplementace či snaha cokoliv tlumit bude jen marným a povrchním pokusem zalepit příznaky bez znalosti a pochopení příčin.
CO JE TO VLASTNĚ TEN HISTAMIN?
Histamin byl objeven již v roce 1910, ale až zhruba o 20 let později se ukázalo, že je hlavním aktérem při anafylaktických imunitních reakcích. Histamin je látka označována jako tzv. biogenní amin, což jsou organické dusíkaté látky vznikající z aminokyselin. Mají v těle vysokou biologickou aktivitu a vyskytují se v buňkách rostlin i živočichů, kde zajišťují řadu důležitých funkcí. Nepřemýšlejme tedy o histaminu jen jako o něčem, co vždy škodí, ale jako o látce tělu vlastní, která je důležitou signální spojkou a kterou si organismus sám tvoří. V nadměrném množství však tyto biogenní aminy mohou působit toxicky. Histamin je v těle vytvářen z aminokyseliny histidinu, a to na vícero místech. Nejznámější je jeho uvolňování z žírných buněk (eosinofilů) při alergické reakci. Dále je tvořen v basofilech, v krevních destičkách či histaminergních neuronech. Je signální látkou přenášející informaci na krátké vzdálenosti a hraje tak roli v zapínání některých důležitých biochemických reakcí. V těle histamin spouští alergické reakce, působí v rámci imunitního systému, také působí jako neurotransmiter, rozšiřuje cévy, zvyšuje kontrakce hladkých svalů, a nakonec důležitá zmínka: stimuluje přirozenou sekreci žaludeční kyseliny. Z toho všeho vyplývá, že ho naše tělo opravdu potřebuje. U histaminové intolerance se tedy v zásadě děje to, že se v těle histaminu tvoří více (skrz přemnožené střevní mikroby, praskající žírné buňky, alergie, propustné střevo, záněty ve střevech, SIBO aj.) a k tomu je narušena přirozená schopnost těla histamin správně rozkládat a vylučovat. A jak už to tak v životě i v těle bývá, čeho je moc, to nám škodí.
JAK SE TEDY HISTAMIN V TĚLE ODBOURÁVÁ?
Pro zdravého člověka nepředstavuje příjem potravin s obsahem histaminu či potravin uvolňujících histamin vůbec žádný problém. Umějí se s ním totiž správně vypořádat, správně ho rozložit a vyloučit. U lidí s histaminovou intolerancí je jejich schopnost odstraňovat ho narušena především vlivem snížené tvorby enzymů, které histamin rozkládají, což vede k jeho hromadění v těle a příznakům, které nejsou rozhodně nic příjemného, ba někdy jsou i tělu nebezpečné. Je to podobné, jako když například trpíte laktózovou intolerancí – v takovém případě vám chybí enzym laktáza, který štěpí laktózu – mléčný cukr. Deficit enzymu znamená, že se při konzumaci jídla s obsahem laktózy tento mléčný cukr nenaštěpí, a pak způsobuje kaskádu reakcí od nadýmání, plynatosti až po průjem. Enzym laktáza se také tvoří v tenkém střevě, proto jsou navíc tyto dvě intolerance často spojené. Abychom se histaminu z potravy i z vlastní produkce zbavili, potřebujeme tedy také enzymy. Ten nejznámější je enzym diaminoxidáza (DAO), tím méně známým pak enzym typický spíše pro játra a ledviny histamin-N-metyltransferáza (HNMT). Oba se podílejí na odbourávání histaminu a jeho včasného a bezpečného vyloučení z těla pryč. Který enzym se použije závisí na tom, kde se histamin v těle nachází.
Enzym diaminoxidáza (DAO) je uložen v epiteliálních buňkách, které vystýlají náš trávicí trakt, a na popud se uvolňuje do krevního řečiště. Rozkládá histamin mimo buňku a vytváří se hlavně v tenkém střevě a vzestupném tračníku – první části tlustého střeva.
Oproti tomu enzym histamin-N-metyltransferáza (HNMT) rozkládá histamin uvnitř buňky; nejtypičtěji se to děje právě v játrech. Pracuje ale v celém těle a deaktivuje a odbourává histamin vytvořený vlastní produkcí. Jedná se tedy o ten histamin, který se používá jako signální molekula v žaludku nebo jako neurotransmiter v mozku. Enzym se stará o to, aby se v těchto tkáních rozložil a nepůsobil tam moc silně a moc dlouho. Enzym Histamin N-metyltransferáza není však přítomen jen v játrech, je hojně zastoupen v také v ledvinách, slezině, tlustém střevě, prostatě, vaječnících, průduškách a průdušnici.
PŘÍZNAKY HISTAMINOVÉ INTOLERANCE ANEB KDYŽ SE TĚLO NEUMÍ HISTAMINU ZBAVIT
Ty nejtypičtější příznaky, které většinou vedou lékaře či terapeuty k domněnce, že pacient neumí správně degradovat histamin a je jeho zvýšenou hladinou přetížen, jsou především přetrvávající bolest hlavy nad očima, stále ucpané dutiny, chronická rýma, neschopnost dýchat nosem, tmavé váčky pod očima, kožní vyrážky a neustálé kýchání.
Mezi další příznaky patří:
-
- snížený svalový tonus
-
- srdeční arytmie
-
- závratě a slabost
-
- kopřivka
-
- průjem
-
- astma
-
- bolest hlavy a migrény
-
- svědění a zarudnutí
PŘÍČINY HISTAMINOVÉ INTOLERANCE
Zjednodušeně řečeno, histaminová intolerance je způsobena zvýšeným příjmem nebo zvýšenou vlastní tvorbou histaminu a poruchou jeho odbourávání. Je důležité si uvědomit, že se nejedná o scénář buď a nebo. Snížená aktivita a regulace enzymů (DAO a HNMT), které histamin odbourávají snadno způsobí, že tělo už nemůže ustát neustále se kumulující množství histaminu, který jak má ve zvyku, bude stimulovat některé reakce a předávat signály. Většinou platí to, že histaminová intolerance je doprovázena (nebo ji předcházely) určité trávící a imunitní obtíže, které se nám snažily dlouho předtím dát najevo, že něco není v pořádku. Pokud jsme tyto signály ale ignorovali nebo nasadili některé léky, které stav akorát jen zhoršily, pak se rozvinul problém v celé své parádě.
Nejčastější trávicí potíže spojené s histaminovou intolerancí
-
- bolesti žaludku
-
- koliky
-
- plynatost
-
- průjem
-
- Crohnova choroba
-
- ulcerózní kolitida
-
- alergická enteropatie
-
- potravinová alergie
-
- kolorektální karcinom
-
- křeče
-
- nadýmání
-
- pálení žáhy a reflux
ENZYMY ROZKLÁDAJÍCÍ HISTAMIN VÍCE POD DROBNOHLEDEM
Již jsem se zmínila o enzymu diaminoxidáza (DAO), který je produkován především v tenkém střevě ve střevních klcích. Nemělo by nás překvapit, že histaminová intolerance je tedy běžná u stavů, kdy jsou klky střeva poškozené a DAO enzym se netvoří v dostatečném množství. Tou nejčastější příčinou snížené tvorby DAO je v běžné populaci buď střevní zánět, zvýšená střevní propustnost nebo SIBO (tedy bakteriální přerůstání tenkého střeva), kdy aktivita těchto nesprávně lokalizovaných a přemnožených bakterií poškozuje buňky střevní sliznice. Pokud jsou klky místem, kde se enzym tvoří a ty jsou poškozeny, pak se enzymu tvoří logicky méně a nemůže tak včas zachytit histamin ze stravy, rozštěpit ho a zabránit jeho proniknutí do krevního řečiště. Proto někteří klienti s nízkou hladinou DAO opravdu prospívají na nízkohistaminové dietě a na suplementaci enzymu DAO tabletou.
Enzym DAO já osobně chápu jako takovou první obrannou linii těla, který koriguje histamin v potravě. Zachycuje a rozkládá tento biogenní amin dříve, než se dostane do systémového oběhu a mohl by nadělat paseku, když by se spojil s histaminem, který si tělo samo tvoří a znásobil tak jeho účinky.
Nízká hladina DAO je však jen jednou částí této občas složité skládačky. Histamin N-metyltransferáza je druhým, neméně důležitým enzymem, který jsem již zmiňovala. Tento konkrétní enzym je zodpovědný za odbourávání histaminu v buňkách. Reguluje histamin v těle tak, že ho prostě a jednoduše „zneaktivní“ pomocí přeměny histaminu na tzv. N-metylhistamin, který pak může být z těla bezpečně vyloučen. Jakmile někde zahlédnete slovíčko „metyl“, tak víte jistě, že je zde na scéně jeden velký hráč, který mimo jiné hraje jednu z hlavních roli i v metabolismu histaminu. Tímto velkým hráčem na poli našeho zdraví je důležitý biochemický proces (bez kterého by mimochodem život ani lidské tělo nemohli fungovat) s názvem METYLACE. Správné fungování tohoto biochemického procesu potřebujeme také pro tvorbu DNA, pro zdravý kardiovaskulární systém, neurologické zdraví, tvorbu neurotransmiterů a také třeba pro jaterní detoxikací, kdy pomocí metylace v játrech se detoxikují především ženské estrogeny. Mimochodem právě proto je častá histaminová intolerance u žen s hormonální nerovnováhou. Správné fungování metylace je také klíčové pro fungování HNMT enzymu. Protože je metylace téma trošku náročnější s přesahem do biochemie, tak stačí, když si řekneme, že metylace využívá k odbourávání histaminu jednu důležitou látku, kterou označujeme jako tzv. dárce metylové skupiny (neboli daruje něco, díky čemu pak metylace může probíhat a tím rozkládat histamin a neutralizovat ho). Tímto dárcem je látka SAMe neboli S-adenosylmethionin. Tuhle látku tedy v těle musíme mít v dostatečném množství a zabezpečit její dostatečný příjem stravou. Tělo si S-adenosylmethionin vyrábí z methioninu – aminokyseliny, kterou běžně najdeme v řadě potravin jako například maso, vejce, ryby, ovesné vločky, mléčné produkty nebo vnitřnosti. Aby se tato veledůležitá látka mohla vytvořit, je potřeba mít také zásobu některých pomocných koenzymů, které jí asistují. A těmi je například kyselina listová (vitamin B9), vitamin B12, zinek nebo hořčík. Získat tyto živiny ze stravy zní snadno, když ale přihlédneme k tomu, že stačí mít trávicí potíže, užívat některé léky (například IPP na reflux nebo hormonální antikoncepci), mít deficit bílkovin, být vegetarián nebo vegan, být nositelem MTHFR mutace, být ve velkém stresu nebo trpět na autoimunitní onemocnění, pak už máme hezkou sbírku toho, co může zcela narušit správný chod metylace a všeho, co má nastarost.
POZNÁMKA: MTHFR mutace – velmi častá genová mutace, která způsobuje nedostatečnou funkci enzymu MTHFR, který štěpí kyselinu listovou (vitamin B9) přijatou stravou a přeměňuje ji na aktivní folát, který tělo umí vstřebat a využít. Pokud máte histaminovou intolerenci, je velmi dobré vědět, zda právě vy nejste špatný metylátor a tato narušená schopnost rozkladu histaminu vám pak nezpůsobuje zásadní a zdánlivě neřešitelné potíže. Jak a zda u vás dobře funguje metylace můžete zjistit poměrně snadno. Jedna z cest je krevní test na MTHFR mutaci, která ukazuje, zda nemáte nižší schopnost štěpit ve vašem těle kyselinu listovou neboli vitamin B9. Mnohem hlouběji a komplexněji pak zkoumá fungování metylace a jaterní detoxikace DNA test provedený odběrem z kapky krve. Ten si můžete provést i v Akademii zdravé výživy a dostanete tak skvěle ucelený pohled na vaše fungování, a poznáte skryté příčiny vašich potíží.
K zamyšlení: Lidé užívající léky na reflux (IPP) mají díky nim „vypnutou“ tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku. To pak způsobuje silně narušené vstřebávání vitaminu B12, kyseliny listové (B9) a zinku, které pro své vstřebání vyžadují právě kyselinu chlorovodíkovou. Zkuste si pak domyslet, proč je reflux a histaminová intolerance tak často společný problém….
PROČ SE PŘÍŠTĚ BUDEME VÍCE VĚNOVAT STŘEVŮM?
Zajímavou informací na závěr, kterou vás nalákám na další článek o histaminové intoleranci jsou nové poznatky, ve kterých pacienti trpící histaminovou intolerancí mají častokrát patologicky zvýšenou hladinu zonulinu, což je marker, který nám poukazuje na tzv. ZVÝŠENOU STŘEVNÍ PROPUSTNOST. Tento marker jde dnes také poměrně dobře otestovat (více informací naleznete ve článku GI mapping). Mimo zvýšený zonulin se u nich také zjistila zvýšená hladina proteobakterií, což je prozánětlivá a rozhodně ta méně přátelská skupina bakterií osidlující naše střeva, a dále se u nich také vyskytuje snížená mikrobioální diverzita způsobující střevní dysbiózu, například nízká hladina bifidobakterií. Dalším zajímavým tématem pak bude povídání o tom, proč s histaminovou intolerancí tak často souvisí SIBO neboli bakteriální přerůstání tenkého střeva a IMO neboli metanové přerůstání střev.
Autor článku: Karolína Smutná