Příčiny vzniku SIBO & IMO – část 1.

Narušená motilita aneb když trávení ztratí správný rytmus

Pokud Vám bylo diagnostikováno SIBO nebo IMO na základě dechového testu, tak jistě velmi dobře znáte typické symptomy jako je nadýmání, nesnášenlivosti potravin, zácpa, průjem (nebo jejich kombinace), reflux či špatné vstřebávání živin.

Čím více se ve své klinické praxi věnuji terapii klientů se SIBO / IMO (a že za těch 8 let jsem opravdu viděla mraky pozitivních dechových testů), tím jasněji vidím jednu důležitou věc – SIBO / IMO nikdy není samotnou příčinou vašich potíží. Je to z mého pohledu pouze hodně hlasitý symptom. Taková špička ledovce. Bakteriální přerůstání tenkého střeva je totiž často výsledkem narušeného trávení, potlačení přirozených trávicích pochodů a selhání obranných mechanismů, které přirozeně zabraňují přemnožení bakterií na nesprávných místech.   

Jedním z nejčastějších problémů, který výrazně přispívá k rozvoji SIBO / IMO je tzv. porucha střevní motility. Motilita (z lat. motilis – pohyblivý) označuje schopnost pohybu – v kontextu trávicího traktu tím myslíme především řízený pohyb potravy trávicím traktem.

Motilita je dobře koordinovaná svalová činnost trávicí soustavy, která:

• posouvá potravu od žaludku až po konečník,

• míchá obsah pro lepší trávení a vstřebávání živin

• „vymetá“ zbytky a bakterie, zejména v tenkém střevě.

Kdo vlastně motilitu v trávicím traktu řídí?

Motilita je řízena:

• Enterickým nervovým systémem (ENS) – specializovaná síť nervových buněk, která řídí činnost trávicího traktu – od jícnu až po konečník. Často se mu říká „druhý mozek“ ležící ve střevě, protože pracuje relativně nezávisle na mozku a míše. 💡 Zajímavost: ENS obsahuje více než 100 milionů neuronů – tedy více, než mícha. Proto je schopen autonomního rozhodování, i když zároveň komunikuje s centrální nervovou soustavou.
• Autonomním nervovým systémem – tedy nervová aktivita, která funguje bez našeho přímého vlivu. Patří sem sympatikus (brzdí motilitu), parasympatikus (zrychluje motilitu). Narušení rovnováhy mezi sympatikem a parasympatikem bude mít vždy za následek zpomalení motility. Poměrně rychle to lze poznat na pomalejším vyprazdňování žaludku a pocitu tíhy, kamene v žaludku nebo refluxu.
• Hormonálně – například hormony jako motilin serotonin a gastrin útvoří se v žaludku na popud konzumace jídla a tvorby HCl)
• Mechanicky a reflexně – přítomnost potravy nebo plynů stimuluje pohyb.

Druhy střevní motility

• Peristaltika – vlnovité svalové kontrakce, které posouvají vpřed potravu. Probíhá především při / po jídle – tzv. fed state.

• Migrující motorický komplex (MMC) – Rytmické vlny, které nastupují v době „hladovění“ (tedy mezi jídly). Tyto vlny si představte jako úklidovou službu, která má tenké střevo očistit od zbytků potravy a bakterií. Nastupuje každých cca 90–120 minut po jídle, pokud nedojde k novému příjmu potravy.

• Segmentační pohyby – Slouží k míchání potravy a trávicích šťáv – umožňují lepší trávení potravy a vstřebávání živin.

Proč je správná motilita tak důležitá?

• Zajišťuje pravidelný pohyb potravy → zabraňuje přemnožení bakterií (zejména v tenkém střevě)

• Umožňuje správné vstřebávání živin

• Chrání před přílišným nadýmáním, zácpou, stagnací tráveniny a infekcemi

• Je klíčová při prevenci i léčbě SIBO

💡

V tomto článku se podíváme na 3 hlavní (a z praxe také nejčastější) důvody, proč a čím se přirozená motilita střev narušuje a jak tento problém může vést k SIBO / IMO a chronickým trávicím potížím.

Důvod 1. Užívání inhibitorů protonové pumpy (léky na reflux)

Užívání léků na reflux (inhibitory protonové pumpy – IPP) jako je Omeprazol, Helicid, Pantoprazol aj. opravdu významně ovlivňuje trávení i střevní motilitu – a právě tím se zvyšuje riziko rozvoje SIBO / IMO. Ostatně tuhle informaci najdete v i příbalovém letáku Omeprazolu, pouze je to zde trošku kulantněji řečeno.

Pojďme se společně podívat na to, jakými mechanismy tyto léky ovlivní pohyb trávicího traktu a proč přispívají k přerůstání bakterií.

• Snížení žaludeční kyselosti (hypochlorhydrie)

IPP, jak je dobře známo, výrazně snižují produkci důležité kyseliny chlorovodíkové (HCl) v žaludku, pomocí zablokování protonové pumpy, čímž narušují přirozeně kyselé pH. Tato kyselost není v žaludku náhodou. Je velmi důležitá pro správné trávení bílkovin, vylučování enzymů, hormonů a také slouží jako bariéra proti mikroorganismům. HCl je součástí vaší vrozené imunity a tělo s ní prostě počítá. Kyselina chlorovodíková (HCl) je zcela zásadní pro dezinfekci potravy a likvidaci bakterií z ústní dutiny a jídla. Bez ní se tyto bakterie mohou dostat až do tenkého střeva a zde se přemnožit. Nízké pH také aktivuje enzym pepsin, který má na starost trávení bílkovin, a následně ovlivňuje správnou sekreci žluči a pankreatických enzymů. Pokud je tedy změněno pH v žaludku, dochází nejen ke zpomalení trávení, pomalému vyprazdňování žaludku, nadbytečnému kvašení sacharidů a tím větším množstvím potravy pro bakterie, ale také dochází ke stagnaci žluči, která je druhým velmi důležitých faktorem správného pohybu – především pohybu tenkého střeva a slouží pro vylučování toxinů, kterých se vaše játra snaží zbavit.

• Narušení střevní motility (MMC)

Hypochlorhydrie negativně ovlivňuje migrující motorický komplex (MMC) – tzv. „úklidové vlny“ tenkého střeva, které mezi jídly vymetají zbytky potravy a bakterií. Nízká kyselost snižuje stimulaci duodena a tím snižuje spuštění MMC cyklu(obvykle každých 90–120 min). Výsledkem je stagnace obsahu ve střevě, což vytváří přívětivé prostředí pro přemnožení bakterií.

• Zvýšené pH ve střevě mění složení mikrobiomu

Normálně kyselé prostředí tenkého střeva brání kolonizaci mikroorganismů z tlustého střeva. Zvýšení pH vlivem IPP mění střevní ekosystém – dochází ke kolonizaci anaerobními bakteriemi, které běžně osidlují až tlusté střevo.

• Porušení negativní zpětné vazby – začarovaný kruh

Nedostatek kyseliny narušuje vstřebávání vitamínů (zejména B12, železa, zinku), což dále oslabuje sliznici, imunitu a motilitu. Zhoršená motilita → přemnožení bakterií → více zánětu → další zpomalení motility.

Důvod 2. Zánět a motilita – chybějící článek v řetězci

Dalším z nejvýraznějších narušitelů střevní motility je zánět 🔥 – a ten u SIBO často vzniká právě kvůli bakteriálnímu přemnožení, z důvodu poškození sliznice tenkého střeva či zvýšené střevní propustnosti. Klienti se SIBO často vykazují přemnožení gram-negativních bakterií, jako jsou Klebsiella (ta je také vysokou producentkou histaminu!) nebo Escherichia coli. Tyto bakterie produkují toxin LPS (lipopolysacharid), který spouští silnou zánětlivou reakci ve střevní sliznici.

Jakmile se zánět rozběhne, často se spustí kaskáda dalších reakcí. LPS toxiny způsobují uvolňování TNF-α (tumor nekrotizující faktor alfa) – silného zánětlivého signálu, který zasahuje až do mozku, konkrétně oblast mozkového kmene zvanou dorsální vágový komplex. Tato oblast je úzce spojena s řízením autonomních funkcí – včetně motility. TNF-α tak přímo snižuje aktivitu MMC a zpomaluje či zcela blokuje střevní „úklidové vlny“.

Otrava jídlem jako spouštěč zánětlivé autoimunitní reakce 🤢

I akutní otrava jídlem může zanechat dlouhodobé následky na zdraví střev. Některé patogeny (např. Campylobacter) produkují toxiny, které mohou spustit autoimunitní reakci – tedy reakci, kdy tělo špatně útočí na něco, co je mu vlastní. Zde se jedná o reakci proti proteinu zvanému vinculin, který tělo zamění právě za zmíněný toxin – vinculin je přitom klíčový pro regulaci střevní motility, jelikož se podílí na pohybu a síle svalových kontrakcí. Výzkumy ukazují zvýšené hladiny protilátek proti vinculinu u pacientů s IBS a SIBO, především u těch s průjmem, kdy start těchto potíží nastal právě po otravě jídlem.

Po prodělané infekci tak může dojít k výraznému zpomalení motility vinou imunitního útoku na vlastní buňky – a tím později k rozvoji SIBO / IMO. Proto pokud taková infekce postihne i vás, je velmi důležité podpořit co nejdříve motilitu trávicího traktu a dát mu na čas příslušnou péči pro jeho regeneraci. Většinou z mé zkušenosti, mají také tito jedinci slabou slizniční imunitu – tedy produkci sekrečních IgA protilátek a jsou tak mnohem více náchylní na zhoršenou reakci při infekci. Více o slizniční imunitě si můžete přečíst ZDE.

Důvod 3. Chronický stres a zpomalení motility trávicího traktu

Chronický stres dokáže narušit trávení nejen přes snížení tvorby trávicích šťáv a narušení hormonů, ale i hluboko při změnách v autonomním nervovém systému. Autonomní nervový systém je část naší nervové soustavy, která automaticky řídí vnitřní orgány a životně důležité funkce, jako je trávení, srdeční tep, dýchání nebo cévní tonus – bez našich vědomých zásahů.

Autonomní nervový systém se skládá ze tří částí:

• Sympatikus – aktivuje se, pokud má mozek pocit, že musí s něčím bojovat, něco ho silně zatěžuj, stresuje nebo vyčerpává. Jinak ho nazýváme jako režim „fight or flight“. Trávení se zpomaluje a trávicí oheň uhasíná. Motilita je pomalejší. Energie a pozornost je směrována „ven“ do míst, které potřebujeme pro boj nebo útěk.
• Parasympatikus – jinak ho nazýváme „rest and digest“. Zde odpočíváme, relaxujeme, tělu nic nehrozí, může si „dovolit“ energii věnovat procesu trávení. Dominantně je aktivní hlavně ve spánku.
• Enterický systém – „střevní mozek“– již znáte z povídání výše

Při dlouhodobém stresu, neustálé přehnané aktivitě, denodennímu vystavování vjemům (ať žijí sociální sítě), při neřešení problémů, které nás tíží nebo výrazně stresují, při nulové kompenzaci dnešní rychlé doby a tlaku, při pocitu, že neustálý výkon je hodný pochvaly, je sympatikus „zapnutý“ neustále, zatímco parasympatikus je utlumován – a tím i motilita.

Klíčovou roli zde hraje známý bloudivý nerv – nervus vagus, který tvoří 75 % parasympatického systému a propojuje mozek se všemi orgány trávicího traktu. Pokud je jeho funkce snížená, střevní pohyby se zpomalují, vylučování trávicích šťáv stagnuje, slizniční bariéra i imunita slábne. Tyhle potíže však vevnitř v nás „kvasí“ roky. Pak přijde nějaký spouštěč a potíže mají tendenci nabrat na intenzitě.

Obnovení motility jako prevence návratu SIBO

Pokud ještě stále máte dojem, že na váš pozitivní výsledek dechového testu stačí kůra antibiotik, bohužel vás zklamu. Ačkoliv tento přístup je typický pro terapii SIBO klasickou medicínou, je opravdu potřeba na problematiku bakteriálního přerůstání nahlížet mnohem komplexněji. Snížit množství bakterií ve střevě pomocí užívání antibiotik často přinese krátkodobou úlevu, ale bez obnovení zdravé funkce trávení, snížení zánětlivých procesů, bez obnovy tvorby trávicích šťáv a motility se SIBO / IMO velmi často opět navrátí nebo jeho terapie nedopadne přesně dle představ.

Terapie SIBO / IMO by z mé zkušenosti měla vždy zahrnovat:

• Podporu motility –  hořké byliny (kapky, čaje, tinktury), prokinetika, zvýšený příjem hořčíku a draslíku, pohyb),
• Redukci zánětu a terapii zvýšené střevní propustnosti (např. pomocí omega‑3, vitaminu D, zinku, bylin a doplňků na hojení střevní sliznice),
• Test kortizolu ze slin a řešení a chronického stresu pomocí adaptogenů a navýšení některých nutrientů (Mg, B, O3)
• Správnou regeneraci po prodělané infekci (zejména pokud jsou přítomny autoimunitní mechanismy nebo již aktivní autoimunitní onemocnění).

☝🏻 Každý klient je jiný, a proto v praxi vždy personalizuji kombinaci bylinných přípravků, adaptogenů a podpory motility podle skutečných příčin a stavu.

Závěr

Poruchy motility jsou často skrytým důvodem SIBO. Bez jejich řešení zůstává terapie nedokončená a problémy se budou opět opakovat a navracet. Obnova správného rytmu trávicího traktu je zásadní – nejen pro léčbu, ale i prevenci. Zaměřením se na hlubší příčiny jako zánět, stres, autoimunitní poškození či užívané léky dosáhneme trvalého zlepšení, nikoli jen dočasné úlevy.

Autor článku: Karolína Smutná – Specialista na terapii SIBO / IMO a funkční trávicí obtíže.