Že jsou omega 3 mastné kyseliny pro nás nesmírně důležité, to jste už jistě slyšeli. Že mohou mít pro naše tělo a mozek řadu pozitivních zdravotních účinků, jste už určitě také četli. Jejich přínos pro naše tělo je tak zásadní, že jen těžko se této informaci vyhnete. Ostatně článků běžících na internetu, v televizi nebo v časopisech, které se věnují důležitosti omega 3 mastných kyselin, není vůbec málo. Možná si ale stále myslíte, že vás se to netýká. Že omega 3 mastné kyseliny jsou něco navíc, nebo že je bez problémů získáte z rybího filé, které máte jednou za 14 dní na oběd. Pojďme si říct, že jen málokterá živina byla prozkoumána tak důkladně jako právě omega 3 mastné kyseliny. A je k tomu velmi pádný důvod. Než stokrát omýlat již řečené věty a jen vám „vnucovat“ jejich důležitost, tak se prosím pojďte společně se mnou vrátit do minulosti a trošku více prozkoumat, jak velký vliv měly tyto nenasycené mastné kyseliny na náš celkový vývoj a zdraví, a proč po nich naše tělo tak prahne i v dnešní době.

Pojďme pěkně od začátku…

Omega 3 mastné kyseliny (zkráceně O3) hrály klíčovou roli v evoluci a vývoji člověka, jelikož jsou hlavní strukturou mozku, centrální nervové soustavy (CNS) a všech buněčných membrán. Kromě toho také poskytují stavební kameny pro naše hormony a imunitní chemické látky, které nás ovládají a chrání každý jeden den našeho života. Moderní člověk, tak jak ho známe dnes, by bez dostatečného přísunu těchto tuků prostě nemohl existovat.

Omega 3 ve vývoji člověka: růst mozku

Jednou z nejdůležitějších událostí v evoluci člověka byl růst jeho mozku. Naši první předkové měli docela malý mozek, a proto byli doslova jednoduchými tvory, kteří se živili pouze rostlinnou stravou a vedli velmi jednoduché životy. Archeologická naleziště ve východní Africe, stará více než dva a půl milionu let, pak ukazují na první známky lidské konzumace zvířat. Konzumovala se především ta zvířata, která se snadno dala chytit, bez nutnosti riskovat jakoukoliv interakci s divokými predátory. Jednalo se o drobné ptáky a jejich vejce, malé suchozemské savce, hmyz a několik druhů živočichů žijících ve vodě, včetně ryb a plazů. Předpokládá se, že právě kombinace konzumace malých živočichů a mořských tvorů, byla katalyzátorem tolik fascinujícího vývoje lidského mozku.

Mozek je sofistikovaný orgán s velmi vysokými energetickými nároky. Až chytání, konzumace a pozdější tepelná úprava živočichů umožnila mnohem větší příjem energie ve srovnání se samotnou rostlinnou potravou, a tím mohlo dojít ke znatelnému vývoji toho dokonalého orgánu, ležící v bezpečí naší lebky. Někteří antropologičtí badatelé se domnívají, že není náhodou, že mozek rychle rostl zhruba před dvěma miliony let, kdy podle důkazů z četných archeologických nalezišť začali lidé ve velkém konzumovat právě divoké a mořské živočichy. Velkou část našeho mozku totiž tvoří tuk, respektive tuky s dlouhým řetězcem, kyselina eikosapentaenová (EPA) a kyselina dokosahexaenová (DHA). Ty mají zásadní význam pro strukturu a funkci mozku a hojně se vyskytují právě v mořských živočiších a divokých zvířatech. Jak se lidé stávali vyspělejšími a mozek se dále vyvíjel, stali se z nich zkušení lovci a spoléhali se především na maso velkých zvířat bohaté na tuky v kombinaci s místní rostlinnou potravou, která jim poskytovala bohatý zdroj živin, jež umožňovaly neustálou adaptaci a harmonickou spolupráci tělesných systémů.

Přetrvávají určité diskuse o tom, jak přesně strava těchto pralidí vypadala, nicméně je nepochybné, že množství konzumovaných polynenasycených tuků bylo velmi konzistentní. Poměr omega 6 a omega 3 tuků se odhaduje na 1-2:1 a byl zajištěn z různých divokých, přirozených a sezónních místních rostlinných potravin, divokých zvířat a mořských živočichů. Tato rovnováha omega tuků nám zůstala po dlouhou dobu a vytvořila pevný základ pro vývoj složitých a přísně regulovaných tělesných systémů během následujících stovek tisíc let.

Zemědělství a posun v rovnováze omega 6 a omega 3

Zrod zemědělství před deseti tisíci lety (což je vlastně pouhý mžik v porovnání s tím, jak dlouho se lidé vyskytují na této zemi) přinesl změny. A to především ve způsobu, jakým lidé získávali potravu, což bylo důsledkem různých klimatických změn. Během této doby se život na Zemi potýkal s četnými a dlouhotrvajícími obdobími extrémního chladu a tvorbou ledovců, které vyhubily mnoho velkých savců i rostlinných zástupců, na něž byli lidé dříve odkázáni. Lidé se museli obrátit k menší, v té době divoké zvěři a shánění divokého obilí a ořechů, jako je kukuřice, ječmen a žaludy, které byly schopny tyto drsné podmínky přežít. Závislost na tomto typu potravy se prohloubila a vyústila v úplnou domestikaci zvířat a také obilovin, které i dnes (pravda už v hodně pozměněné formě) běžně nacházíme na našem talíři. Předpokládá se, že navzdory dřině a intenzivní práci, kterou vyžadovalo pěstování plodin a chov hospodářských zvířat, považovali lidé zemědělství za mnohem spolehlivější a jistější zdroj potravy, takže zemědělství podpořilo rychlý růst lidské populace.

S dramatickou změnou ve způsobu získávání potravy přišla i obrovská změna v oblasti živin, které jsme jako lidé dříve konzumovali. Ačkoliv nové rostliny, které jsme začali úspěšně pěstovat a konzumovat, byly dobrým zdrojem omega 6 tuků, chyběly v nich životně důležité omega 3 mastné kyseliny, a tím se křehká rovnováha, na které se náš organismus vyvinul, začala vychylovat ve prospěch omega 6. A my dobře víme, že nadbytek omega 6 mastných kyselin se v těle chová prozánětlivě. Dlouhodobě však „spásou“ pro člověka byla konzumace omega 3 mastných kyselin ze zvířat, jelikož tato chovná domácí zvířata žila zcela odlišně, než jak to známe my nyní. Typický byl pastevecký chov, a tak maso i mléko těchto zvířat obsahovalo stále značné množství omega 3 mastných kyselin. Kráva pasoucí se trávou, kozí mléko, ovčí mléko nebo vajíčka od slepic, které celodenně běhaly po dvorku – tam naši předci čerpali opravdu podstatné množství živin i protizánětlivých omega 3 mastných kyselin. Neustálý nárůst populace a změna v potravinářském průmyslu vedly ke zvýšené poptávce po potravinách a také ke zvýšeným nárokům na půdu pro zemědělství a krmení hospodářských zvířat. Obiloviny tak byly (a stále jsou) považovány za energeticky účinný zdroj potravy, což vedlo k jejich stále častějšímu využívání k výživě lidí i hospodářských zvířat. Zvířata se začala zavírat do stále menších prostor, protože díky příjmu obilí už přece nepotřebují pastvu, nekonzumovala velké množství trávy bohaté na omega-3, pícnin a hmyzu, a tak se z nich do masných výrobků dostávalo stále menší a menší množství nenasycených tuků a na ně navázaných vitamínů (například důležité vitaminy A nebo K). Živinový profil zvířat, která konzumujeme nyní, se bohužel dramaticky změnil. S rostoucím počtem obyvatel a rozvojem technologií se lidé začali vzdalovat od řek a moří, což znamenalo, že ryby a mořské potraviny – nejbohatší zdroj omega 3 v naší stravě – se již pravidelně neobjevovaly na jídelníčku.

V posledních sto letech se v důsledku rafinace obilovin a intenzivního používání průmyslově vyráběných rostlinných olejů a nesmyslných zdravotních doporučení snižovat příjem tuků ve stravě tento problém vystupňoval do nevídaných rozměrů. Lidé se přeorientovali ze 100 % přirozené stravy s optimálním poměrem omega 6 a omega 3 1-2:1 na konzumaci převážně umělé stravy bohaté na omega 6, která je v mnoha západních zemích založena na obilovinách a obilovinami krmených zvířatech, takže se poměr těchto esenciálních tuků zvýšil na více než 15:1 ve prospěch omega 6. Změna těchto poměrů nám pak jasně v těle nastavuje jiné podmínky a celý náš organismus překlápí do silně zánětlivého fungování.

Možná si teď řeknete, že se není čeho bát, že si naše tělo přece umí trošku té omegy vyrobit samo z rostlinných zdrojů – například z oříšků nebo semen. Problémem je ale to, že vysoká spotřeba zpracovaných a rafinovaných moderních potravin spolu s intenzivní zátěží půdy vyčerpává naše zdroje životně důležitých vitaminů a minerálů, které jsou nezbytné pro podporu všech biochemických procesů, díky nimž naše tělo funguje. Jedním z takových procesů je právě schopnost přeměny mastné kyseliny ALA (alfa-linolenové), která se nachází v rostlinných zdrojích, na mastné kyseliny DHA a EPA. Kyselina alfa-linolenová (ALA) je v těle využívána primárně jako zdroj energie, pouze 1–9 % je v těle převedeno na výslednou EPA a DHA, tato konverze je tedy bohužel velmi neefektivní a nedostačující.

Tento proces přeměny ALA na EPA a DHA je navíc závislý na enzymech, a ty jsou zase závislé na dostatečném příjmu mikroživin ve formě vitaminů a minerálů. Moderní západní civilizace nejenže konzumuje podstatně méně omega 3 ve srovnání s omega 6 (asi 15x méně), ale v současnosti má také sníženou schopnost vytvářet důležité omega 3 s dlouhým řetězcem z rostlinných tuků, které konzumujeme. Jednoduše řečeno, většina z nás má nedostatek enzymů potřebných k těmto nezbytným přeměnám. Klíčovým enzymem je zde delta-6-desaturáza. Pro správnou tvorbu enzymu delta-6-desaturázy potřebujeme adekvátní zásobu hořčíku, zinku, vitaminu C a vitaminu B6. Tedy minerály a vitaminy, se kterými na tom nejsme dnes úplně nejlépe.

JAK ADEKVÁTNĚ A EFEKTIVNĚ DOPLŇOVAT OMEGA 3 MASTNÉ KYSELINY?

Jak si tedy pomoci ve správném příjmu omega 3 mastných kyselin v dnešní době? Jako první bod bych zdůraznila přechod na maso zvířat krmených trávou z pastvin neboli grass-fed. Už jen konzumace takhle kvalitního masa může výrazně zlepšit profil mastných kyselin ve vašem těle.

Studie publikovaná v časopise British Journal of Nutrition v roce 2011 rozdělila skupinu osob na ty, kdo konzumovali stravu z červeného masa krmeného trávou a druhou skupinu na červené maso krmené obilím (obohacená směs obilovin a sóji) a po čtyřech týdnech porovnávala jejich poměr omega 6 a omega 3 mastných kyselin. U jedinců, kteří jedli maso krmené trávou, se výrazně zlepšil poměr omega 6 a omega 3 v plazmě (z 9:1 na 6:1) ve srovnání s jedinci, kteří dostávali červené maso ze zvířat krmených obilím (poměr se zvýšil z 8:1 na 13:1).

Také u nás v ČR stále najdete dost farmářů zabývajících se produkcí volně se pasoucích krav, slepic, kuřat, krůt i vepřů. Dalším perfektním zdrojem omega 3 je konzumace bio kozích a ovčích produktů a kravských mléčných produktů s A2 kaseinem (pokud jste na mléčné produkty citlivější nebo máte již chronické záněty v organismu) nebo od krav, které opět žijí venku a pasou se trávou. Společně s tučnými rybami jako makrela, losos, sardinky nebo tresčí játra, jsou to nejbohatší zdroje omega-3 mastných kyselin EPA a DHA. Za zmínku stojí samozřejmě i vejce od volně žijících slepiček, exotický kaviár nebo mořské plody. Z rostlinných zdrojů pak můžete doplnit tyto tuky vlašskými ořechy, lněnými nebo konopnými semínky. A teď ruku na srdce, kolik těchto potravin v této kvalitě opravdu denně konzumujete? Máte tučnou rybu 2-3x týdně? Čím méně těchto potravin máte ve svém jídelníčku, tím více se zaměřte na kvalitní suplementaci omega-3 mastných kyselin.

Prosím nezapomeňte na to, že nejde pouze na sílu zvyšovat jednu složku potravy, cpát do sebe denně velké množství suplementů a čekat zázraky. Extrémy nikdy nebyly a nebudou správné řešení. Ta správná cesta vede přes celkovou úpravu stravy, snížení zastoupení omega 6 mastných kyselin ve vašem jídelníčku, zvýšení omega 3 mastných kyselin a zlepšení vašeho stravování směrem k celkové protizánětlivosti. Což je dnes pro nás ta nejětší výzva. Stále platí pravidlo číslo jedna: STRAVA JE VŽDY ZÁKLAD

Nevyvážený poměr omega 6 a omega 3 a jeho vliv na zdraví

Proč je tedy poměr těchto mastných kyselin těle tak důležitý? Jak již bylo zmíněno, křehká rovnováha mezi omega 6 a omega 3 ovlivňuje naši evoluci již téměř dva miliony let. Každá vaše buňka v těle funguje optimálně díky určitému poměru tuků, které tvoří její základní strukturu. Srdce, mozek, imunitní systém a hormony jsou také závislé na této rovnováze. Posunutí rovnováhy má proto obrovské zdravotní důsledky a to především v tom, jak vaše tělo pracuje se zánětem. Studie neustále ukazují, že poměr omega 6 a omega 3 hraje zásadní roli v závažnosti a šíření moderních zdravotních epidemií, jako jsou kardiovaskulární onemocnění, deprese, demence, artritida, duševní poruchy, autoimunitní poruchy a zánětlivé onemocnění střev. Nízká hladina omega 3 spolu s vysokým příjmem omega 6 (během růstu a vývoje v dětství a později v dospělosti), která je bohužel charakteristická pro moderní stravu, koreluje se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních onemocnění, Alzheimerovy choroby a demence, deprese, alergie, autoimunity, roztroušené sklerózy, schizofrenie, autismu, ADHD, ekzémů a lupénky, artritidy, osteoporózy, špatného zvládání stresu, únavy a zánětlivých onemocnění.

Tak co? Už jsem vám vysvětlila, jak moc jsou omega 3 mastné kysliny pro vás důležité?

Zde vám pro shrnutí uvádím 13 vědecky podložených zdravotních přínosů omega 3 mastných kyselin 

(odkazy na studie najdete v závorkách)

1. Omega 3 mohou bojovat proti depresi a úzkosti

Deprese je jednou z nejčastějších duševních poruch na světě. Mezi její příznaky patří smutek, letargie a celková ztráta zájmu o život. Velmi častou poruchou je také úzkost, která se vyznačuje neustálými obavami a nervozitou. Zajímavé je, že studie zjistily, že lidé, kteří pravidelně konzumují omega 3, mají menší pravděpodobnost, že budou trpět depresemi. A co víc, když lidé s depresí nebo úzkostí začnou užívat doplňky stravy s omega 3, jejich příznaky se zlepší. Zdá se, že nejlépe proti depresi bojuje EPA. Jedna studie dokonce zjistila, že EPA je proti depresi stejně účinná jako antidepresivum Prozac (1).

2. Omega 3 mohou zlepšit zdraví očí

DHA, typ omega 3 mastné kyseliny, je hlavní strukturální složkou mozku a oční sítnice.Při nedostatečném příjmu DHA může dojít k problémům se zrakem. Zajímavé je, že příjem dostatečného množství omega 3 souvisí se snížením rizika makulární degenerace, jedné z hlavních příčin trvalého poškození očí a slepoty (2)

3. Omega 3 mohou podpořit zdraví mozku během těhotenství a v raném věku dítěte

Omega 3 mají zásadní význam pro růst a vývoj mozku u kojenců. DHA tvoří 40 % polynenasycených mastných kyselin v mozku a 60 % v oční sítnici. Proto není překvapením, že kojenci krmeni výživou obohacenou o DHA mají lepší zrak než kojenci krmeni výživou bez ní (3). Příjem dostatečného množství omega-3 během těhotenství je spojen s řadou výhod pro dítě, včetně:

• vyšší inteligence
• lepší komunikační a sociální dovednosti
• méně problémů s chováním
• snížené riziko opoždění vývoje
• snížení rizika ADHD, autismu a dětské mozkové obrny (4)

4. Omega 3 mohou zlepšit rizikové faktory srdečních onemocnění

Srdeční infarkty a mrtvice jsou celosvětově nejčastějšími příčinami úmrtí. Již před desetiletími vědci pozorovali, že komunity, které se živí rybami, mají velmi nízký výskyt těchto onemocnění. Později se zjistilo, že je to částečně způsobeno konzumací omega 3. Od té doby se ukázalo, že omega 3 mastné kyseliny mají četné přínosy pro zdraví srdce (5).

Patří mezi ně např:

• omega 3 mohou výrazně snížit triglyceridy, obvykle v rozmezí 15-30 %
• omega 3 mohou snížit hladinu krevního tlaku u lidí s vysokým krevním tlakem 
• omega 3 mohou zvýšit hladinu HDL („dobrého“) cholesterolu 
• omega 3 mohou zabránit shlukování krevních destiček. Tím pomáhají předcházet vzniku škodlivých krevních sraženin 
• tím, že udržují tepny hladké a nepoškozené, pomáhají omega 3 předcházet vzniku plaku, který může omezovat a tím předcházet ateroskleróze
• omega 3 snižují produkci některých látek uvolňovaných při zánětlivé reakci – tzv. prostaglandiny

5. Omega 3 mohou snížit příznaky metabolického syndromu

Metabolický syndrom zahrnuje centrální obezitu (tzv. břišní tuk), vysoký krevní tlak, inzulinovou rezistenci, vysokou hladinu triglyceridů a nízkou hladinu HDL. Představuje závažný problém pro veřejné zdraví, protože zvyšuje riziko vzniku mnoha dalších onemocnění. Patří mezi ně především srdeční onemocnění a cukrovka. Omega 3 mastné kyseliny mohou snížit inzulinovou rezistenci a zánět a zlepšit rizikové faktory srdečních onemocnění u lidí s metabolickým syndromem (6).

6. Omega 3 mohou bojovat proti zánětu

Zánět je fyzilogická reakce našeho organismu a je pro nás nesmírně důležitý. Potřebujeme ho k boji s infekcemi a k opravě poškození v těle. Někdy však zánět přetrvává dlouhou dobu, i když není přítomna infekce nebo poškození. Tomuto stavu se říká chronický (dlouhodobý) zánět. Je známo, že dlouhodobý zánět může přispívat ke vzniku téměř všech chronických západních onemocnění, včetně srdečních chorob, rakoviny a autoimunitních chorob (7,8). Omega 3 mastné kyseliny mohou snížit produkci molekul a látek spojených se zánětem, jako jsou zánětlivé eikosanoidy a cytokiny. Studie soustavně prokazují souvislost mezi vyšším příjmem omega 3 a snížením zánětu (9)

7. Omega 3 mohou bojovat proti autoimunitním onemocněním

Při autoimunitních onemocněních si imunitní systém plete zdravé buňky vlastního organismu s cizími a začíná na ně útočit. Ukázkovým příkladem je cukrovka 1. typu. Při tomto onemocnění imunitní systém napadá buňky produkující inzulín ve slinivce břišní. Dalším velmi častým je pak autoimunitní onemocnění štítné žlázy. Omega 3 mohou pomoci v boji proti některým z těchto onemocnění a mohou být důležité zejména v raném věku. Studie ukazují, že příjem dostatečného množství omega 3 během prvního roku života je spojen se snížením rizika mnoha autoimunitních onemocnění, včetně cukrovky 1. typu, autoimunitní cukrovky u dospělých a roztroušené sklerózy (10,11,12). Bylo také prokázáno, že omega-3 pomáhají při léčbě lupusu, revmatoidní artritidy, ulcerózní kolitidy, Crohnovy choroby a lupénky (13,14,15,16)

8. Omega 3 mohou zlepšit duševní poruchy

Nízké hladiny omega 3 byly zaznamenány u lidí s psychickými poruchami. Studie ukázaly, že doplňky stravy s omega 3 mohou snížit četnost výkyvů nálad a relapsů u lidí se schizofrenií i bipolární poruchou (17)

9. Omega 3 mohou bojovat proti úpadku duševních a mentálních schopností souvisejícímu s věkem a Alzheimerovou chorobou

Pokles mozkových funkcí je jedním z nevyhnutelných důsledků stárnutí. Několik studií prokázalo, že vyšší příjem omega 3 souvisí se snížením úpadku duševních a mentálních schopností souvisejících s věkem a se snížením rizika Alzheimerovy choroby (18). Jedna ze zajímavých studií navíc zjistila, že lidé, kteří konzumují tučné ryby, mají tendenci mít v mozku více šedé hmoty. To je mozková tkáň, která zpracovává informace, vzpomínky a emoce (19)

10. Omega 3 mohou snížit výskyt astmatu u dětí

Astma je chronické plicní onemocnění s příznaky jako kašel, dušnost a sípání.Těžké astmatické záchvaty mohou být velmi nebezpečné. Jsou způsobeny zánětem a otokem v dýchacích cestách plic. V posledních desetiletích navíc počet astmatických onemocnění rapidně stoupá, především u malých dětí. Několik studií spojuje konzumaci omega 3 s nižším rizikem astmatu u dětí i mladistvých (20, 21).

11. Omega 3 mohou snižovat množtsví ulženého tuku v játrech

Nealkoholické ztučnění jater (NAFLD) je častější, než si myslíte. Jeho výskyt se zvýšil s epidemií obezity a dluhodbého stresu a v současné době je nejčastější příčinou chronického onemocnění jater v západním světě. Bylo prokázáno, že doplňování omega 3 mastných kyselin snižuje množství jaterního tuku a zánětu u lidí s nealkoholickým ztučnění jater (22).

12. Omega 3 mohou zmírnit menstruační bolesti

Menstruační bolesti se vyskytují v podřišku a pánvi a často vystřelují do dolní části zad a stehen. Tyto bolesti mohou mít za následek významné negativní dopady na kvalitu života ženy. Studie však opakovaně prokázaly, že ženy, které konzumují více omega 3 mastných kyselin, mají menstruační bolesti mírnější a to vlivem snížení prozánětlivých prostaglandinů (23, 24). Jedna studie dokonce zjistila, že doplněk stravy s omega 3 je při léčbě silných bolestí během menstruace účinnější než ibuprofen (25).

13. Omega 3 mastné kyseliny jsou dobré pro vaši pokožku

DHA je podstatnou strukturální složkou kůže. Je zodpovědná za zdraví buněčných membrán, které tvoří velkou část kožních buněk. Zdravá buněčná membrána má za následek jemnou, vlhkou, pružnou pokožku bez vrásek, suchosti a iritací. EPA je pro pokožku prospěšná také několika způsoby, mimo jiné:

• řízení produkce mazu v pokožce
• řízení hydratace pokožky
• prevence předčasného stárnutí pokožky
• prevence akné (snížení zánětlivosti)

Na závěr

Omega 3 mastné kyseliny jsou opravdu tím základním elementem našeho optimálního zdraví. Napomáhají snížení rizika chronických zánětů, podporují kardiovaskulární systém, imunitní systém a správnou tvorbu hormonů. Jsou naši nezbytnou součástí, a to každé naší buňky v těle. Vždy tím nejlepším a nejpřirozenějším způsobem, jak zajistit jejich dostatečný příjem, je konzumace kvalitních potravin bohatých na omega 3, jako je maso volně pasoucích se zvířat, kvalitní kozí a ovčí mléko a výrobky z něj, tučné ryby alespoň dvakrát týdně a rozumné množství semen a ořechů. Pokud však tyto potraviny ve vašem jídelníčku nejsou zastoupeny, máte zýšené tendence k zánětlivosti nebo již se zánětlivým onemocněním bojujete, velmi zvažte užívání kvalitního a etického doplňku stravy s omega 3 mastnými kyselinami. Preferujte prověřené značky, za kterými nestojí jen reklama nebo multilevelový prodej. Omega 3 vždy hledejte v tzv. triglyceridové formě, olej ve tmavém skle nebo v čistých kapslích bez balastních přidaných látek. V doplňcích hledejte přidané antioxidanty (např. olivový olej). Vždy prosím preferujte doplněk s prestižní certifikací MSC (trvale udržitelný rybolov) – etický rybolov, který neohrožuje budoucnost rybích populací a další žijící druhy. 

Pokud si chcete otestovat profil a poměry omega 6 : omega 3 mastných kyselin, určitě neuděláte chybu. Naopak to bude velký krok v pochopení vašeho zdraví a zavedení smysluplných úprav či cílené suplementace. Tento test mastných kyselin provádí například laboratoř Spadia. Cena je cca 1900 Kč. 

Autor článku: Karolína Smutná

zdroje:

• https://ballstad.global/en-en/blogs/omega-3-blogs/17-science-based-benefits-of-omega-3-fatty-acids
• https://ballstad.global/en-en/blogs/omega-3-blogs/the-omega-6-to-omega-3-ratio
• https://ballstad.global/en-en/blogs/omega-3-blogs/this-is-your-brain-on-omega-3s