KAM NECHODÍ SLUNCE, TAM CHODÍ LÉKAŘ

Původně se o vitaminu D hovořilo pouze jako o jedné z hlavních složek kostí a kosterních minerálů. Valná většina osob ho navíc bere jen jako další z řady vitamínů, o kterých víme, že je potřebujeme a spoléháme na to, že si ho tělo nějak obstará samo.

Je to cca 40 let, co se vitamin D dostal do širšího centra zájmu lékařů díky tzv. „specifickým aktivitám“, které byly prokázány při sledování vlivu vitaminu D na nádorové bujení. Prokázalo se, že vitamin D po tom, co se naváže na svůj receptor – VDR alias vitamin D receptor, má vliv na rakovinné buňky a zásadně také působí na imunitní systém.  Nyní víme, že receptor VDR je přítomen ve všech buňkách imunitního systému. Jeden z nosných principů účinku vitaminu D tkví v tom, že podporuje tvorbu přirozených protilátek, zvaných cytokiny, které vykazují silné protizánětlivé účinky a jsou hlavními účastníky boje proti patogenům. Tyto a mnohé další poznatky otevřely zcela novou a tak trošku sofistikovanou kapitolu, až zázračného vlivu vitaminu D na náš organismus.

DEFICIT VITAMÍNU D

Vitamin D má mnohočetné imunosupresivní účinky. Ovlivňuje navíc přes dvě stě různých reakcí v našem těle. Byl nalezen téměř ve všech typech lidských buněk a také ve všech lidských tkáních. Deficit vitaminu D je spojen s nárůstem zánětů, infekcí i neurologických poruch. Jeho nedostatek je považován za rizikový faktor u tolik aktuálních autoimunitních onemocnění.

Deficit vitamínu D souvisí se zvýšeným rizikem takových onemocnění, jako je Hashimotova tyreoiditida, diabetes mellitus (cukrovka) I  a II typu, Addisonova choroba, revmatoidní artritida (RA), systémový lupus erythematodes (SLE), vitiligo, celiakie, zánětlivá onemocnění, roztroušená skleróza nebo lupénka. Dále se významně podílí na zhoršení zdravotních problémů jako je ekzém, nespavost, ztráta vlasů, svalové bolesti, kazivost zubů, pre-eklampsie (problémy spojené s těhotenstvím), neplodnost, astma, cystická fibróza, migrény, deprese, Alzheimerova choroba nebo schizofrenie.

Byla provedena řada studií, ve kterých se sledovalo podávání vitaminu D na aktivitu autoimunitního onemocnění a tyto studie přináší velmi pozitivní závěry. Jak vidíte, nemocí, které deficit vitamínu D ovlivňuje je více než dost a proto není dobré příjem vitamínu D, ať už stravou, sluncem či doplňky, podceňovat a spolehat, že si tělo „nějak zařídí“.

JAK ZÍSKAT VITAMIN D

Vitamin D můžete přirozeně získat ze dvou zdrojů:

  1. sluneční záření
  2. strava

Když je vitamin D zkonzumován ve stravě, nebo se vytvoří v kůži, dochází v tenkém střevě k jeho vstřebání a vstupuje tak do krevního oběhu. Pak přichází do jater, kde se přeměňuje na D2 (kalcidiol) a v ledvinách je pak přeměněn na nejaktivnější formu – vitamin D3. Vstřebávání vitaminu D ovlivňují pozitivně i žlučové kyseliny (pozor tedy, pokud trpíte na hypochlorhydrii – tedy sníženou kyselost žaludku) a strava bohatá na tuky. Zhoršené vstřebávání tuků (například pokud máte vyoperovaný žlučník nebo netvoříte dobře trávicí enzymy) negativně ovlivňuje vstřebávání vitaminu D.

JAK TEDY NEJLÉPE ZÍSKÁM VITAMIN D?

  1. Slunce

Záření ze slunce je tím nejlepším zdrojem. Navíc takto získaným vitaminem D se není možné předávkovat. UV – B záření stimuluje tvorbu D3 v kůži. S tímto zářením, které má tvorbu Vitamínu D na svědomí, to ale není jednoduché. Neprochází mraky a někdy ani ozónovou vrstvou (pokud je slunce hodně nízko a paprsky dopadají pod úhlem menším než 47°). Ve střední Evropě je možné získat dostatek vitaminu D ze slunečního záření pouze v období od dubna do září. Doporučuje se pobyt na slunci cca 20 minut mezi 10 – 15 hodinou. V chladnější části roku totiž velká část UV-B záření neproniká vrstvou atmosféry a vitamin D se tak v pokožce nemůže vytvořit. UV-B záření blokují také mraky, oblečení, sklo, opalovací krémy a tmavší kožní pigment.

2. Strava

Po­travin, které obsahují vitamín D je málo a jejich konzumace v našich podmínkách, je více než tristní. Jsou to např mastné ryby (makrela (210 IU), losos (530 IU), sardinky (230 IU), tuňák (220 IU), tresčí játra nebo vaječný žloutek (21 IU). Dále hovězí játra (jsou vynikající zásobárnou vitaminu D i jiných živin, jako jsou vitamin A, železo nebo bílkoviny), plnotučné kravské mléko a tvrdé sýry. Vepřové sádlo je skvělým zdrojem vitaminu D – podle některých studií jej obsahuje až 1000 IU (mezinárodních jednotek).

Dle studie Státního zdravotního ústavu Brno z roku 2017 udává, že jen 1 % naší populace ve věku od 18 – 90 let dokáže doplnit vitamin D z běžné stravy. Takže to opravdu není to tak lehké.

3. Doplňky stravy

Doplňek stravy, aby byl kvalitní, musí obsahovat vitamin D3 (nejaktivnější forma). Doporučené denní dávky (u dopspělého jedince 500 – 1000 IU) jsou považovány pouze za preventivní. Pokud například máte hladinu vitamínu D z krve nízkou (pod 50 nmol/l ), bude trvat cca 2 měsíce při dávce 5000 IU denně, jejich zvýšení na akceptovatelnou hodnotu (75 – 150 nmol/l)

Nic se však nemá přehánět a to platí i u suplementace vitamínem D. Dlouhodobé vysoké dávky (například 20 000 IU) mohou způsobit hypervitaminózu. Hypervitaminóza vitaminu D může zvýšit hodnoty vápníku v krvi, ledvinové kameny a další problémy. Na druhou stranu, pokud máte výrazný nedostatek, je vhodné vitamin D opravdu cíleně doplňovat, což je sluněním a stravou někdy složité. Doplňky jsou pro to vhodnou formou na určité období a potřebné dávky mohou být vyšší než jsou maximální přípustné dávky u nás.

Ještě jednou připomínám, že problémy v zažívacím traktu (celiakie, Crohnova choroba), nedostatek žlučových solí, poruchy funkce štítné žlázy, dlouhodbé nízkotučné diety nebo nedostatek hořčíku mohou způsobit, že i přes doplňování vitaminu D ve formě doplňků se nepodaří hladinu zvýšit. Je proto vhodné poradit se s odborníkem a najít skutečnou příčinu a formu, jak nejlépe vitamín D doplnit.

DOBRÁ RADA NA ZÁVĚR

Znát hodnoty vitaminu D z krve považuji za nezbytnost a nejlepší prevenci v každém věku. Naprostou samozřejmostí je pak znalost hladiny vitamínu D v případě autoimunitních onemocnění. Klinické laboratoře provádějí běžně vyšetření hladiny vitaminu D z krve. Požádejte svého praktického lékaře nebo využijte možnosti jako samoplátce a dle výsledků pak nejlépe zjistíte, v jakém množství vitamin D suplementovat.

Další informace a také kalkulačku vhodného dávkování Vitaminu D3 najdete zde:

https://www.zdravyeshop.cz/liposomalni-vitamin-d3-60-tablet/

Share on facebook
Share on pinterest
Share on twitter
Share on linkedin
Akademie Zdravé Výživy | Karolína Smutná | Zdravý životní styl, Semináře a Výživové poradenství
Akademie Zdravé Výživy | Karolína Smutná | Zdravý životní styl, Semináře a Výživové poradenství

Výživová poradkyně, lektorka, autorka a zakladatelka Akademie Zdravé Výživy.

Mohlo by Vás zajímat...