Histaminová intolerance a zdraví střev: proč a jak spolu souvisí?
Histaminová intolerance je aktuální fenomén, se kterým se v klinické praxi setkávám pravidelně – často u klientů s nadýmáním, horkým refluxem, astma, alergiemi, častými záněty močového měchýře, ekzémy, bolestmi hlavy nebo neobvyklými reakcemi na potraviny, které jinak „nesedí“ do vzorce klasických alergií.
Mnoho lidí vnímá histaminovou intoleranci jako konečnou diagnózu a pouze jako „potravinový problém“. Realita je však taková, že tvorba a odbourávání histaminu je hluboce spojena s funkcí imunity, se zdravou funkcí sliznic v trávicím traktu, správnou tvorbou enzymů a stresem. To, že histaminu tvoříte více a neumíte ho efektivně odbourat znamená, že se začíná hromadit a vyvolává široké spektrum systémových příznaků – zejména trávicích, kožních a neurologických.
Co je to histamin a jak funguje
Histamin je tělu vlastní biogenní amin, vznikající přirozeně z aminokyseliny histidinu.
Hraje klíčovou roli v:
- regulaci imunitních reakcí,
- stimulaci sekrece žaludeční kyseliny,
- ovlivnění hladkého svalstva a propustnosti cév,
- neurotransmiterových funkcích.
V malém množství je histamin v těle zdravý a nezbytný. Pokud ho však začne přibývat – z potravy, z vlastního uvolňování imunitním systémem či z důvody poškození sliznic nebo narušené skladby mikrobiomu – mohou se objevovat příznaky jeho intolerance, protože jeho tvorba a sekrece převyšují kapacitu těla ho včas odbourat.
Krátké připomenutí: Enzymy, které odbourávají histamin
Tělo odbourává histamin dvěma hlavními cestami:
1) Diaminoxidáza (DAO)
DAO je enzym tvořený v největší míře buňkami střevní sliznice (zejména v tenkém střevě), který odbourává histamin přicházející z potravy nebo vznikající působením bakterií. Pokud je jeho tvorba a aktivita snížená (skrze poškození sliznice tenkého střeva nebo defivity nutrientů), histamin není správně degradován a proniká do krevního oběhu, kde způsobuje známé symptomy.
DAO je naše nejdůležitější obrana proti histaminu z potravy a bakteriálního působení.
Jeho snížená aktivita je spojena především s poškozením střevní sliznice, tzv. zvýšenou střevní propustností, častým užíváním antibiotik, chronickými záněty, Crohnovou chorobou, IBS, celiakií a jinými střevními poruchami.
2) Histamin-N-metyltransferáza (HNMT)
HNMT funguje uvnitř buněk, a to zejména ve střevních buňkách, v játrech, plicích, ledvinách a centrálním nervovém systému. Biochemicky tento enzym histamin „deaktivuje“ tak, že mu předává tzv. methylovou skupinu, čímž jej “vypne”. Tento proces je závislý na dobře probíhajícím biochemickém procesu – tzv. methylaci, která může být ovlivněna genetickými faktory (MTHFR mutace), chronickým stresem a nedostatkem některých specifických nutrientů (bílkoviny, vitamíny B6, B9,B12)
Jaké příznaky histaminová intolerance způsobuje?
Akumulace a neustálá stimulace vylučování histaminu může ovlivnit celou řadu tělesných systémů.
Mezi ty nejčastější příznaky patří:
- bolesti hlavy a migrény,
- ucpaný nos, stálá rýma,
- kopřivka, zarudnutí, svědění kůže,
- nízký krevní tlak, palpitace,
- gastrointestinální symptomy jako je horký pálivý reflux, nadýmání, křeče, průjem nebo zácpa,
- bolesti kloubů,
- zhoršené dýchání či astmatické příznaky.
Symptomy se často liší – v závislosti na člověku, na stravě, stresu, stavu střevního prostředí a mikrobiomu.
Hlavní příčina histaminové intolerance
Histaminová intolerance obvykle nevzniká z jediného důvodu – většinou je to kombinace faktorů:
Ten nejčastější důvod je poškození a dráždění sliznice trávicího traktu. Histamin je v těle produkován především specifickými buňkami, které se jmenují žírné buňky (mastocyty). Žírné buňky nejsou buňky cirkulující v krvi, ale strážné buňky nacházející se přímo ve tkáních (hlavně na sliznicích)
Nejvyšší koncentrace mastocytů je právě:
- sliznice žaludku a tenkého střeva
- sliznice dýchacího ústrojí
- tlusté střevo
- kůže,
- okolí cév a nervů.
Pokud je sliznice v trávicím traktu:
- podrážděná,
- chronicky stimulovaná – například dráždivou potravinou, alergenem, bakteriemi, některými léky, virem nebo toxiny
- více propustná – alias zvýšená střevní propustnost (leaky gut syndrom)
- nebo zánětlivě aktivovaná,
…pak mastocyty expresně zvyšují svou reaktivitu a snadněji degranulují → uvolňují histamin do krve a tím rozjíždí známé reakce.
Co následuje: deficit DAO a snížená schopnost odbourávat histamin
Pokud je sliznice tenkého střeva narušená, velmi rychle dochází ke snížené tvorbě a vylučování enzymů kartáčového lemu. Mezi nimi je také náš známý DAO enzym neboli diaminooxidáza. Tento enzym je vylučován do střeva z enterocytů – střevních buněk a má odbourat histamin přijatý potravou tak, aby se nedostal dále a neprošel přes střevní stěnu do krve a nedráždil žírné buňky.
Pokud však dochází k:
- narušení střevní sliznice, její vyšší propustnosti nebo poškzení,
- genetickým predispozicím,
- chronickému stresu a nedostatku klíčových živin,
- zánětlivým onemocněním trávicího traktu (např. IBD, celiakie).
Poškozená sliznice pak produkuje méně DAO, což vede k vyšší absorpci nerozloženého histaminu, vyšší aktivitě žírných buněk a systémovým projevům.
Na vyšší přítomnost histaminu v těle bude reagovat každá tkáň, která má tzv. receptory na histamin ( jinak známé jako H1 + H2 + H3 receptory), které jsou nejvíce zastoupeny v žaludku, kůži nebo nervech a zde bude histamin vyvolávat známé symptomy.
Co do toho hází vidle: Histamin, stres a nervový systém. Proč psychika hraje zásadní roli.
Histaminová intolerance není pouze biochemický nebo střevní problém – velmi úzce souvisí s nervovým systémem a stresovou zátěží. Žírné buňky jsou totiž extrémně citlivé na signály z autonomního nervového systému, zejména na stresové hormony, jako je kortizol a adrenalin.
Při dlouhodobém stresu dochází velmi jednoduše k narušení správné regulace osy HPA (hypotalamus–hypofýza–nadledviny), zvýšené propustnosti střevní bariéry a zároveň k přímé aktivaci mastocytů. Ty pak mohou uvolňovat histamin i bez přítomnosti potravinového spouštěče.
To vysvětluje, proč mnoho klientů reaguje histaminově i při „dokonalé“ dietě – a proč se symptomy často zhoršují v obdobích psychického tlaku, vyčerpání nebo nevyspání.
Závěr: Jaký je smysluplný a funkční postup při histaminové intoleranci?
Histaminová intolerance není diagnóza, se kterou by se člověk musel smířit natrvalo, ani stav, který by se vám podařilo trvale (vy)řešit pouze striktní dietou. Úprava stravy má u histaminové intolerance své místo, ale je důležité ji vnímat jako dočasný podpůrný nástroj, nikoliv jako konečné a trvalé řešení. Nehledě na to, že množství potravin, na které jsou reakce a je nutné eliminovat, se u každého liší dle jeho stavu a okolností.
Nízkohistaminová strava slouží především k tomu, aby se snížila aktuální histaminová zátěž organismu, ulevilo se symptomům a vytvořil se prostor pro regeneraci. Sama o sobě však neřeší příčinu problému. Pokud zůstane jediným opatřením, často vede k dlouhodobému omezení jídelníčku, strachu z potravin a postupně i ke zhoršování tolerance.
Klíčovým bodem terapie histaminové intolerance je tedy snížení nadměrné aktivity žírných buněk (mastocytů) – například použítím některých specifických bylin a doplňků – více najdete v článku ZDE a především hledání důvodu, proč jsou tyto buňky v těle chronicky přestimulované a reagují nepřiměřeně. Histamin se totiž u mnoha lidí neuvolňuje primárně z potravy, ale z vlastních tkání jako důsledek dlouhodobého dráždění a poškození sliznic, stresu a narušené imunity.
Zcela nejčastější a zásadní příčinou této přehnané reakce je syndrom zvýšené střevní propustnosti. Pokud je střevní bariéra narušená, dochází k vyššímu kontaktu imunitního systému s podněty, které by za normálních okolností do těla nepronikaly.
Mastocyty jsou pak neustále v pohotovosti, snadno degranulují a uvolňují histamin i bez zjevného spouštěče. Pokud je zvýšená střevní propustnost potvrzena, je její řešení nezbytným prvním krokem celé terapie. Více informací zvýšené střevní propustnosti najdete v TOMTO článku.
Bez stabilizace střevní bariéry, zklidnění slizniční imunity a obnovy enzymatických funkcí nemůže dojít k dlouhodobému zlepšení tolerance histaminu. Teprve na tomto základě a po vyřešení těchto podmínek má smysl postupně rozšiřovat stravu, pracovat s mikrobiomem nebo dalšími pilíři vašeho zdraví.
Smysluplná práce s histaminovou intolerancí tedy nestojí na celoživotním vyřazování potravin, ale na pochopení souvislostí, hledání příčin a postupné a cílené terapii.
Cílem není histamin „umlčet“, ale vrátit tělu schopnost jej správně regulovat.
